Věstonická Venuše – bohyně našich předků

Věstonická Venuše

Tedy dáma je to krev a mléko! Na hony vzdálená dnešním vychrtlým představám o kráse ženy, stresujícím dietám a poruchám příjmu potravy. Najdete ji při silnici spojující Dolní Věstonice s Pavlovem a tudíž z toho plyne, že se nejedná ani o žádnou „sociální pracovnici“ provozující tu své řemeslo. Je to Věstonická Venuše v trochu nadživotní velikosti!

Vzhledem k tomu že její cenu odhadli američtí odborní na 40 milionů dolarů působí překvapivě skromně. Žádné šperky, žádné drahé šaty nehalí její malinko robustnější postavu. A snad právě proto ji máme tak rádi!

Na svůj věk působí svěže a mladě. Ani věřit se nechce, že světlo světa spatřila 25 ooo a 29 000 let před naším letopočtem. Tedy ne ta nadživotní replika na břehu Novomlýnských nádrží, ale skutečná, 11,5 cm vysoká a v hýždích 4,3 cm široká keramická soška z pálené hlíny, která dnes odpočívá v Moravském zemském muzeu v Brně. Že si jí váží a vystavují pouze její věrnou kopii je nabíledni. Není na světě mnoho podobných sošek, vyrobených našimi dávnými předky z kamene, keramiky, paroží nebo kostí. Věkem i proslulostí se jí blíží snad jen Willensdorfská venuše opečovávaná ve vídeňském muzeu.

Přesto ale scházelo málo, abychom o tento historický artefakt nenávratně přišli. Když byla uprostřed léta roku 1925 zásluhou významného archeologa Karla Absolona objevena v pravěkém ohništi odkrytém poblíž Dolních Věstonic, nikdo ještě nic netušil o nebezpečí nastupujícího fašismu. Přesto 2 světová válka rozpoutaná touto ideologií, mohla přinést Věstonické Venuši definitivní zkázu. V průběhu válečných let, totiž byla velká část brněnských historických sbírek převezena do mikulovského zámku, odkud se však naštěstí tajně vrátila zpět do Brna. Nedočkala se tedy naštěstí ničivého požáru, který zachvátil mikulovský zámek v dubnu roku 1945. Naštěstí!

Věstonická Venuše – bohyně našich předků
Ohodnoť

Be the first to comment

Leave a Reply

Your email address will not be published.


*